Sebekvalitnější tapeta a ani to nejlepší lepidlo bez řádně připraveného podkladu nezajistí dlouhou životnost tapety.
Proto je vždy nutné ZKONTROLOVAT A PŘIPRAVIT podklad.
Asi v každém příbalovém letáku stojí: "Podklad musí být čistý, suchý, pevný a lehce savý. Staré tapety a nedržící nátěry je třeba odstranit a nerovnosti vyrovnat."
Mnohý zákazník bere toto doporučení na lehkou váhu a pak je z výsledku tapetování zklamaný. Přitom by bylo tapetování tak jednoduché, kdyby se dodržovaly pravidla v návodu.
Pro zjednodušení přikládáme postup pro přípravu podkladu:
Před tapetováním je třeba odstranit staré tapety. Ručně to jde pomocí štětky na strop, vody, odstraňovače tapet a špachtle.
Úporně držící staré tapety, které se i přes několikeré namokření neoddělují, se perforují válečkem s trny. Na perforované tapety naneste odtraňovač tapet a po 10-ti minutách tapety pomocí špachtle sundejte.
Omyvatelné a otěruvzdorné tapety se tak dají odstranit lépe. Pokud však byla tapeta lepena disperzním lepidlem, pomůže často jen strojní odpařování s přístrojem na vytráření páry.
U starých štěpitelných tapet smí teoreticky nosný papír zůstat na stěně a slouží jako makulatura. V praxi se to však podaří jen zřídka. Při tapetování dochází často ke vzniku bublin, proto je doporučujeme staré tapety beze zbytku odtranit.
Moderní vliesové tapety se naproti tomu dají za sucha beze zbytku stáhnout.
Staré nátěry, které nejsou nosné, nebo poškrábané, barevné a lakové nátěry musí být před tapetováním odstraněny. Pokud by to nebylo možné pouhým přebroušením, přichází na řadu louh nebo odstraňovač starých nátěrů.
Podklady malty skupiny PI až PIII (do této skupiny patří například čerstvá vápenná a vápenocementová omítka) jsou vysoce alkalické a měly by být před tapetováním neutralizovány. Běžnou metodou je fluátování. Fluát přeměňuje základní hydroxid vápenatý na nerozpustný fluorid vápníku, a tím neutralizuje plochu omítky. Tato reakce účinně uzavírá i skvrny od vody.
Plochy v novostavbách jsou zpravidla hotově připraveny k tapetování. Nelze se však na to slepě spolehnout. Často existují malá chybná místa, která je třeba vystěrkovat tmelem, zbarvení, která se nejdřív musí izolovat izolačním prostředkem, nebo různě savé druhy omítky, které je třeba vyrovnat.
V oblasti bydlení se u starých a nových staveb setkáváme především se třemi různými druhy stěn nebo omítkami:
Výběr správného základovacího prostředku se zcela řídí podle druhu a vlastností podkladu.
Základovací prostředky mohou zmenšit příliš velkou savost, zpevnit lehce pískující nebo křídující nátěry, vyrovnat barevné rozdíly nebo u sádrokartonových desek zabránit navlhčení kartonu:
Pro dosažení dlouhodobého efektu je jednnou z nejdůležitější části přípravy podkladu PENETRACE.
Penetrace je univerzální. Zpevňuje podklad a sjednocuje savost podkladu a zvyšuje přilnavost lepidla. Lze ji nanášet pomocí válečku, stříkáním a nebo pomocí štětky.
Penetrovat můžeme pomocí lepidla správným zředěním dle návodu na obalu lepidla. Jako penetrační nátěr lze použít všechny tapetové lepidla značky Pufas.
Akrylátová penetrace je hloubkový penetrační nátěr pro úpravu a zpevnění podkladu. Může obsahovat přísady pro zkvalitnění vlastností, například penetrace půspbí i proti rzi a plísním.
Zákazníkům doporučujeme především penetraci z 1. obrázku Bílý penetrační nátěr 3v1 pro sjednocení barevnosti podkladu,
Bílý penetrační nátěr je vhodný především pro sjednocení i vysoce barevně odlišných podkladů. Je vhodný pro veškeré minerální podklady stejně jako pro sádrokartonové desky, tapety a disperzní nátěry. Především je vhodný při následném tapetování průhlednějšími nebo přetíratelnými tapetami, stejně jako pro opravy a renovace, při kterých je doporučeno vycházet z bílého podkladu. Bílý penetrační nátěr reguluje nasákavost podkladu a zajištuje jeho nosnost. Nátěr není vhodný jako podklad pod následné sádrové nebo cementové omítky.
Připravování stěny před tapetováním pomocí makulatury bylo běžné především v minulosti, kdy se tak vyrovnalo pnutí mezi tapetou a podkladem. Taková pnutí vznikají, když se tapeta při provlhčení vody příliš vytáhne a při schnutí opět seschne. To je připad zejména těžkých papírových tapet.
Dnes, kdy většina tapet již nemá papírový, ale vliesový nosič, se mnohé zjednodušilo. Díky moderním vliesovým tapetám se od makulatury může většinou zcela upusit. Kdo jednou pečlivě připravil podklad, může si v plném rozsahu užívat předností vliesu při odstraňování a novém tapetování.
Vliesové tapety se dají zpracovat lehce a bez záhybů, nepotřebují čas na provlhčení, překlenují vlasové trhliny a jsou absolutně tvarově stabilní. I jednoduchá papírová makulatura v roli se dnes stále více nahrazuje makulaturou vliesovou.
Makulaturové tapety se zpracovávají jako tapeta po pruzích lepených na doraz. Mají obvykle větší šířku než tapeta. Tak se zamezuje tomu, aby spoj tapety a spoj makulatury ležely shodně na sobě.